A co je vůbec hlavní – celé dílo včetně erotických fantazií je prodchnuto jakýmsi humorným nadhledem. Čtenář postupně přichází k přesvědčení, že tabuizovaná a zapovězená témata jsou vlastně nejvíce vzrušující a autor rozhodně nementoruje, ale dokazuje, že nic lidského mu není cizí.
Přijměte proto román jako nespoutanou inspiraci toho, co byste všechno mohli, kdybyste chtěli a měli odvahu. Nemusíte se pokoušet hned vše realizovat, i tak vše díky vzrušujícímu románu můžete zažít ve svých představách. Budete svědky různých vztahových vazeb, hlubokých, dojemných a zajímavých. Přitom všem dostanete nenásilnou formou lekce z etikety, sexuologie a psychologie.
Doporučuji román číst s dobrým vínem, mít na něj dostatek času a ideálně jej číst ve dvou. Věřím, že se budete skvěle bavit!
Nesmírně cenná je kapitola týkající se práce s textovými dokumenty v počítači, návody jsou natolik podrobné a přehledné, že i naprostý laik dokáže podle nich využít všech možností, které počítačové programy nabízí.
Cenné jsou také cvičení, příklady a ukázky chybných a správných řešení, zde čtenář ocení upozornění na záludnosti jazyka a etikety v písemném styku. Ve druhé části si čtenář osvěží a doplní znalosti z pravopisu a stylistiky, které se kdysi učil, ale dávno je zapomněl. K tomu mu dopomáhá nepřeberné množství praktických příkladů z každodenní praxe.
Ti, kteří píšou častěji obchodní sdělení nebo si připravují proslovy k nejrůznějším příležitostem, budou mít knížku stále na svém psacím stole a jsem si jist, že do ní stokrát nahlédnou. Pracovat s jazykem není jednoduché a ani po deseti letech školní docházky nemáme absolutní jistotu, jaký tvar správně použít, který jazykový prostředek je vhodný z hlediska gramatického a stylistického – v tom nám bude kniha výborným rádcem.
Kniha Písemná komunikace v praxi je vynikajícím průvodcem krajinou jazyka psaného. Vytvořit ji byl úkol náročný a odpovědný, neboť zatímco slovo mluvené, není-li elektronicky zachyceno či alespoň dobře zapamatováno, v jednom okamžiku zazní a odezní, písemná podoba komunikace hravě překonává časová a prostorová omezení a k radosti (někdy však i zármutku) svého tvůrce je za určitých okolností schopna a ochotna přetrvat staletí.
Písemný projev je nedílnou součástí celého spektra komunikačních aktivit. Je také zpravidla méně spontánní než mluvený, což je dáno jeho víceméně přesně stanovenými pravidly, a je tedy – či alespoň měl by být – v mnohém propracovanější. Jinými slovy lze říci, že psaný projev je odrazem kultury jedince i společnosti.
V životě se přizpůsobujeme různým společenským situacím s cílem dosáhnout co největšího komunikačního úspěchu. Dokonale ovládat formu i obsah mateřského jazyka jak v mluvené, tak i v psané podobě je do značné míry nejen intelektuální, ale i prestižní záležitostí.
„Psát je docela snadné,“ svěřil se kdysi spisovatel G. Fowler. „Neděláte nic jiného, než že civíte na čistý list papíru nebo na monitor počítače, dokud vám na čele nevyvstanou krůpěje krve.“
Tato kniha má všechny předpoklady k tomu, aby podobnému krveprolití jednou provždy zabránila.